Kasalice

 

(Kasalice Horní, nesprávně Kasalice Velké) ves na potoku Kasaličském (Struha) 1 ¾ hod. severovýchodně od Přelouče s 36 domy a 208 obyvateli (1890), rozložená částečně při silnici ku Hradci Králové, částečně pod návrším u Prav. Dříve u Pekelce bývala tu myslivna, jež několikráte vyhořela, a proto postavena na východním konci vesnice na obecním pozemku, ale když i zde vyhořela (1884), byla velkostatkem pardubickým odprodána rolníku a nová myslivna postavena u silnice za Pekelcem. Povšimnutí hodné jsou u návesního kříže tři prastaré lípy. U gruntu čís. 8  vytékají prameny, tvoří dva rybníčky a vlévají se jižně do Struhy. Mezi Kasalicemi a Kasaličkami jsou písníky.

 

O Kasalicích, jež se sousedními Kasaličkami namnoze měly společné osudy, viz dějiny u těchto. Nad Kasalicemi vypínají se výšiny: Pekelec, nazvaná prý po špatné, pekelné cestě, Branžov (odvozeno snad od brániti nebo brána) a Ohrada, na níž se chovala černá zvěř. Tudy vedena jen býti mohla od Bělé silnice přes návrší Pravské do údolí Bystřice.

 

Kasaličky

 

(Kasalice Dolní nesprávně Kasalice Malé), ves 10 minut od předešlé severozápadně v úzkém hlubokém údolíčku tak ukrytá, že ji, kráčíme-li polní cestou od jihu, nevidíme, až sejdeme úvozem k prvním stavením. Má 27 domů se 152 obyvateli (1890). Výšiny: Kopecký, Janduličky, Vomlynka, Ohrada a Hřídel je obklopují. Západně za vsí jest rozvodí; zde pod lesem Hřídelem vzniká potok Kasaličský, tekoucí do Trhoňky pod Bukovkou a nadýmající druhdy rybníky: Kamenec, Pekelec, Táborský a Mokrý, jež jsou vesměs na suchu.

 

Na severní straně vsi u Chvojkova statku spatříme ještě zbytky tvrziště: pahrbek téměř rozvežený a zarostlý, na jeho severní straně nízký val a příkopy 4 m hluboké, jež naháněly se vodou ze sousedního rybníka na západní straně. Od východu byla tvrz chráněna strání.

 

O Kasaličkách máme starší zprávu než o Kasalicích a sice o 25 let starší,  r. 1377, kdy jmenují se Kasaličky (pozdější nesprávný název Malé Kasalice jest překlad poněmčelého jména). Kořen jména Kasal dokazuje, že tak se jmenoval zakladatel té vsi a lidé do jeho vsi příslušící a z jeho rodu byli se jmenovali Kasalíci, po nichž celá ves své jméno dostala. Kasalice a Kasaličky náležely dle nejstarších pamětí různým pánům. Kasaličky náležely z počátku k Blatníku, který držel za Karla IV. Bernard z Cimburka. Albrecht z Cimburka prodal Blatník s Bohdančem, Kasaličkami a jiný zbožím Janovi z Orle, opatovi kláštera Opatovického, nástupci českého kronikáře Neplacha a celému konventu (mniši a faráři na venkově, kteří byli ve Ždánicích a Osicích). Od č. 1377 patřily až do r.1421 ku klášteru Opatovickému. Ten kup se dělal v Branibořích a císař potvrdil jej v Orlamuende (v Sasko-Altenbursku nedaleko ústí Orly do Sály).

 

O Kasalicích činí se zmínka, kdy Diviš Mrzák z Kasalic (21.února 1402) vstoupil ve spolek bratří Pískle z Jaroslavě. Tvoření takovýchto spolků králové neradi viděli a udělovali to jen rodům, které měly velké zásluhy. Roku 1410 potkáváme se s Jiříkem z Kasalic, kdy pohání Jana na soud.

Diviš Mrzák s Kasalic a matka Machna zůstavili 5 synů: Bořka Diviše, Petra, Vaňka, Jetřicha a Ondřeje.

 

R. 1420 Diviš Bořek, pán Kasaliček, byl při valném shromáždění na hoře Oreb u Třebechovic, byl Orebitou a dobyl Hradce Králové i stal se jeho hejtmanem; později svěřil jej bratru Jetřichovi a dobýval Moravy a Zálabí vyklidil vojsko císařovo na dobro. Zmocniv se Opatovic a 50 jiných osad, vlád od r. 1421 klášterem a po druhé hromadě na Hůře nazývá se Diviš Bořek Zálabský.

 

Po jeho přestoupení k mírné straně pánův císař Sigmund potvrdil mu r.1436 držení kláštera a roku následujícího dal mu ještě Přelouč. Jak vzpomenuto bude šíře na jiném místě, chován od r. 1437 – 1448 M. Jan Rokycana na Hůře Kunětické pod správou pánů a zemanů Kasalických.

 

Po Diviši Bořkovi následoval Soběslav I z Kasalic, jenž dostoupiv plnoletosti r. 1444 zavládl a měl velikou zásluhu o Jiříka, že tento se stal králem.

Od r. 1449 byl hejtmanem kraje Hradeckého.

R. 1516 připomíná se Kasalická z Jičínovsi, Kateřina, vdova po Janovi z Ohnišťan na Krchlebích a sousedka chrudimská, jež provdala se za Mikuláše z Dobřenic.

Když Vilém z Pernštýna stal se pánem Pardubic, byly Kasalice pusté a držely je dvě sestry. Byly asi v tomto čas již dvě linie Kasalská a Kunětická.

Od r. 1465 – 1491 drželi Kasalské zboží Poděbradové, pak Pernštýnové, kteří r. 1521 od dvou sester Kasalice samé koupili.

 

Tvrz Kasaličky