Chovatelský řád

Tento chovatelský řád se vztahuje na druh včela medonosná (Apis mellifera L.), plemeno včela kraňská (Apis mellifera carnica POLLM.)

1. Cíl chovatelské práce
Na území ČR se osvědčilo plemeno včely kraňské. Intenzívní selekční práce je zaměřena k dalšímu zlepšování užitkových i doprovodných vlastností včel a zvyšování přirozené odolnosti proti nemocem. Program meziliniového křížení včely kraňské je směrován k získání heterozního efektu a k vytváření takové struktury populace kraňské včely, ve které by nedocházelo k zužování genotypu.

2. Organizační struktura
Pro řízení plemenářské práce v chovu včel platí Zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat č. 154/2000 Sb. a na něj navazující vyhlášky č. 471/2000 Sb o šlechtění a plemenitbě vybraných zvířat a č. 357/2001 Sb. o označování a evidenci hospodářských zvířat. Plemenářskou práci v chovu včel v ČR řídí Český svaz včelařů a Výzkumný ústav včelařský, s.r.o. na základě oprávnění, vydaných MZe ČR.

Chovy včel se dělí na užitkové a šlechtitelské.
2.1.Chovy užitkové
2.1.1. Chovy užitkové (včelínové)
V užitkových chovech odchovávají jednotliví chovatelé nebo několik chovatelů sdružených do chovatelského kroužku matky pro vlastní potřebu. Těmto chovům se doporučuje rozchov vyzkoušeného materiálu místního původu nebo materiálu pocházejícího z vyšších chovů. Nevyžaduje se jednotná evidence ani veterinární atest. Prodej matek mimo stanoviště je vázán veterinárním povolením stejně jako u přesunu včelstev.

2.1.2. Chovy užitkové registrované
Cílem těchto chovů je rozchovávat větší počty výkonných matek pro své nejbližší okolí. Chová se z materiálu rozmnožovacích, eventuálně uznaných a oblastních chovů nebo z vlastního materiálu metodou hromadného výběru. Chovatel vede úlový záznam.
Registrovaný chovatel musí mít k dispozici nejméně 20 včelstev, musí splňovat podmínky pro vydání veterinárního atestu pro prodej matek a musí být evidován a kontrolován okresním chovatelským referentem, kterému každoročně hlásí výsledky chovu. Chovatel je povinen přihlásit se k registraci v ČSV, v okrese, kde má stanoviště včelstev.

2.2. Chovy šlechtitelské
Šlechtitelské chovy uznává MZe ČR na základě doporučení Uznaného chovatelského sdružení a vyjádření Okresní veterinární správy o zdravotním stavu chovu.
Šlechtitelské chovy prokazují plnění svých povinností vedením úlového záznamu, matriky matek a rodokmenových karet. Původ matek potvrzují formou evidenčního lístku. Úlový záznam se doporučuje doplnit přehledem o výkonu včelstev na stanovišti.

2.2.1.Chovy rozmnožovací (RCH)

Rozmnožovací chovy pracují jako velkochovy. Plemenný materiál odebírají z oblastních a uznaných chovů. Rozmnožují ve velkém měřítku pouze prověřený materiál. Rozmnožovací chovy provádějí přísný hromadný výběr, každoročně obměňují nejméně 60 % matek.

Podmínky pro zřízení a trvání chovu
Rozmnožovací chov musí mít soustředěno nejméně 40 včelstev na stanovišti v centru chovu.

Žadatel musí předložit:

• mapku rozmístění včelstev v okruhu o poloměru 5 km od centra chovu
• prohlášení včelařů tohoto okrsku o tom, že budou každoročně odebírat plemenný materiál z chovu a spolupracovat při tlumení nákaz
• doporučení ZO a OV ČSV ke zřízení chovu
• návrh na jmenování vedoucího chovu, který povede evidenci a kontrolu užitkovosti chovu v případě, že žadatelem o zřízení je organizace

Podmínkou trvání chovu je:

• prodej minimálně 100 ks oplozených matek ročně, případně odpovídajícího množství neoplozených matek, matečníků, plemeniva

• dodávka plemenného materiálu do okrsku tak, aby bylo každoročně obměněno tímto materiálem nejméně 20 % matek z celkového počtu včelstev v okrsku chovu
• řádné plnění všech preventivních a léčebných opatření proti nákazám podle platných předpisů a metodik

Povinnosti v RCH
Vedle základních podmínek pro trvání RCH je tento chov dále povinen:

• zajistit si každoročně veterinární atest, který vydá na jeho žádost podle veterinárních směrnic příslušná okresní veterinární správa
• sledovat užitkovost včelstev
• vést evidenci o chovu
• hlásit každoročně do 31.10. sekretariátu ČSV požadované údaje
• zasílat každoročně do 31.10. VÚVč Dol vyplněné rodokmenové karty
• poskytovat na požádání plemenný materiál oblastním chovům k zakládání linií
• zúčastnit se aktivů vyšších chovů pořádaných ČSV

Podpora RCH
V zájmu plnění cílů plemenného chovu jsou RCH poskytovány každoročně přednostně inseminované matky z oblastních chovů
Z prostředků určených na podporu plemenářské práce lze hradit, podle konkrétních podmínek, stanovených pro běžný rok ČSV:

• dodávky inseminovaných matek z oblastních chovů
• inseminační službu při zakládání linií
• udržování a sledování testovaných inbredních linií
• zpětné dodávky plemenného materiálu oblastním chovům
• nařízená vyšetření a předepsané prostředky pro tlumení nákaz
• další materiál používaný bezprostředně pro odchov, evidenci a expedici matek
• vícenáklady spojené se selekcí včelstev na odolnost proti nemocem a se zaváděním rozchovávaného genetického materiálu do zemského chovu, a to ve vztahu k počtu odprodaných matek.

2.2.2.Chovy uznané
Charakter a cíl

Za uznané chovy lze považovat elitní chovy včely kraňské, které vykazují trvalé nadprůměrné užitky, vyrovnanost a doprovodné vlastnosti. Základní plemenářskou metodou uznaných chovů je individuální výběr a možnost kontroly páření inseminací. Těžiště práce uznaných chovů je v dokonalé plemenářské práci, nikoliv v počtu odchovaných matek. Uznané chovy mají právo dodávat matky k dalšímu množení do rozmnožovacích chovů.

Podmínky pro zavedení uznávacího řízení
O uznání chovu může požádat každý chovatel, který vyhoví těmto podmínkám:

• výběrová základna není menší než 40 produkčních včelstev s matkami uznaného chovu
• prokáže pomocí záznamů, že nejméně po dobu tří generací matek sleduje užitkovost a dědičnost
• zajistí kontrolu páření matek inseminací nebo v chovatelském okrsku. V tom případě musí prokázat, že každoročně dodává do okruhu o poloměru 5 km nejméně tolik matek, kolik činí 20 % celkového počtu včelstev okrsku
• předloží vyjádření ZO a OV ČSV
• předloží písemný souhlas včelařů v okrsku o spolupráci při tlumení nákaz a odběru matek uznaného chovu

Průběh uznávacího řízení

Pokud předsednictvo ÚV ČSV schválí na návrh chovatelské komise zavedení uznávacího řízení, následuje:

• Prohlídka včelstev, pohovor s uchazečem a odběr vzorků k morfologickému rozboru. Žadatele navštíví členové chovatelské komise ČSV. Zhodnotí stav včelstev, technické vybavení chovu, záruky kontroly dědičnosti a prvotní evidenci chovu. Z pěti plemenných včelstev se odeberou komisionálně vzorky 50 100 dělnic k morfologickému rozboru. O návštěvě se sepíše zápis.
• Srovnávací zkoušky. Chovatelská komise vyzve žadatele, aby zaslal deset oplozených matek na určenou zkušební stanici. Zkoušená i kontrolní skupina se sleduje po dva užitkové roky.

Při kladném zhodnocení řízení vyhlásí PÚV ČSV na návrh chovatelské komise chov za uznaný. O uznání vydá písemné osvědčení. Osvědčení má platnost 10 let a je vázáno na jméno chovatele. Plemenný materiál uznaného chovu může být označen také jménem. PÚV ČSV může zrušit uznaný chov i před vypršením platnosti osvědčení. Po uplynutí doby platnosti se zavádí nové uznávací řízení. V odůvodněných případech může chovatelská komise navrhnout zjednodušené uznávací řízení nebo prodloužení platnosti dosavadního osvědčení a současně projedná podrobnou metodiku zkoušek.

Povinnosti uznaných chovů
Vedle základních podmínek pro trvání chovu a všech povinností platných pro rozmnožovací chovy jsou uznané chovy povinny užívat metody individuálního výběru. Každoročně se brakují všechna včelstva, která nedosáhla 90 procent průměru stanoviště.

Podpora uznaným chovům
Uznaným chovům je poskytována podpora stejně jako chovům rozmnožovacím. Dále může být poskytnuta chovatelskou komisí nebo VÚVč Dol individuální poradenská služba. Při uznávacím řízení a dalších odůvodněných případech je jim bezplatně prováděn morfologický rozbor.

2.2.3.Chovy oblastní
Charakter a cíl
Oblastní chovy mají bezprostřední spojení s výzkumem v plemenitbě včel a předávají výsledky do praxe. Výběrovou základnu tvoří rozmnožovací chovy. Oblastní chovy jsou zapojeny do programů uchování genofondu včel. Dodávkami cenného plem. materiálu do rozmnožovacích chovů ovlivňují kvalitu celého zemského chovu. Oblastní chovy jsou hospodářsky spravovány vlastníky, většinou výzkumnými pracovišti a Českým svazem včelařů.
Oblastní chovy musí mít nejméně 80 včelstev a musí mít možnost použít inseminační techniku a morfometrickou analýzu včel. Zřizování a rušení oblastních chovů určují společně ČSV a VÚVč Dol. Povinnosti uznaných chovů a podmínky pro jejich podporu platí i pro oblastní chovy.


3.Testování a posuzování včel

U včel se hodnotí užitkovost, doprovodné vlastnosti a jejich dědičné předávání ve vztahu k matkám, jakožto nositelkám dědičně založených vlastností. Trubce hodnotíme rovněž podle jejich matek (v důsledku haploidního vývoje z neoplozených vajíček reprezentují genotyp své matky).

3.1. Kontrola užitkovosti
Užitkovost matek se hodnotí podle užitkovosti celého včelstva. Základem užitkovosti včelstva je medný výnos neboli medný užitek. Je součtem medu vytočeného, odebraného v plástech a medu ponechaného včelstvu na zimu. Množství vytočeného medu se zjišťuje vážením: stanoví se z rozdílu hmotnosti medných plástů před vytočením a po něm. Množství medu ponechaného v plástech se odhaduje podle plochy, přičemž 1 dm² zavíčkovaných medných zásob oboustranně počítáme za 0,25 kg, 1 dm² nezavíčkovaných medných zásob oboustranně hodnotíme 0,15 kg.
K upřesnění užitkovosti se může hodnotit i stavba plástů na mezistěnách, stavba na stavebním rámku, odebraný plod a odebrané včely. Medný výkon spolu s těmito přidruženými užitky tvoří tzv. celkový užitek včelstva. Celkový užitek se vyjadřuje v medné hodnotě a udává se v kg. K přepočtu slouží následující tabulka:

Přepočet přidružených užitků na mednou hodnotu

Přidružený užitek	Odpovídající medná hodnota v kg
10 dm^2plástu vystavěného na mezistěně 10 dm^2plástu vystavěného na stavebním rámku 10 dm^2zavíčkovaného plodu na jedné straně plástu 1 kg včel	0,20 0,40 1,00 2,50

Výkon neboli užitek včelstev je silně ovlivňován podmínkami prostředí, zejména počasím a snůškou, které na jednotlivých stanovištích a v jednotlivých letech jsou velmi různé. Aby bylo možno výkon včelstev vzájemně srovnávat, je třeba medné nebo celkové užitky včelstev, udané v kg, převést na relativní srovnatelné hodnoty na procenta průměrného užitku stanoviště. Užitky všech včelstev stanoviště se sečtou a vydělí počtem včelstev tak se vypočte aritmetický průměr stanoviště, který je považován za hodnotu 100 %, k ní se propočítá procentický užitek sledovaného včelstva. Je-li vyšší než průměr stanoviště, je hodnota vyšší než 100, je-li nižší než průměr stanoviště, je vyjádřen číslem nižším než 100.
Dále se posuzují doprovodné vlastnosti: mírnost, sezení včel na plástech, rojivost, celkový rozvoj, stavba a odolnost proti nemocem.

Hodnocení doprovodných vlastností včel

Hodnocení	Mírnost	Sezení na plástech	Rojivost	Rozvoj	Stavba
1. 2. 3. 4.	velmi mírné mírné nervózní bodavé	pevně sedí na plodu pohyblivé na plodu přecházejí na med opouštějí plásty	žádný pokus snadno ovladatelné dosud ovladatelné neovladatelné	správný mírně opožděný opožděný velmi opožděný	zvláště vydatná dostatečná slabší nedostatečná

Hodnocení odolnosti proti nemocem se provádí podle samostatných metodik, doporučených VÚVč Dol.

3.2. Kontrola dědičnosti

Kontrola dědičnosti se provádí posouzením opakovatelnosti výkonů matek v jednotlivých užitkových letech, sledováním výkonu matek sester a sledováním výkonů potomstva. Evidence matek pro hodnocení dědičnosti je zajištěna na rodokmenových kartách.

3.3.Metody plemenářské práce

Na základě specifických podmínek života včel se vytvořily a v praxi vžily dva stupně komplexní plemenářské práce: prvním je základní a zjednodušený postup pod označením hromadný výběr, druhým je postup s využitím moderních metod selekce, připařování a plemenitby známý pod označením individuální výběr.

3.3.1.Hromadný výběr
Hromadný výběr je základní provozní metoda v chovech. Hlavní důraz se klade na negativní výběr včelstva s užitkovostí pod 80 % průměru stanoviště a s negativními doprovodnými vlastnostmi se brakují, ze včelstev nadprůměrných (více než 100 % průměru stanoviště) se vybírají včelstva pro odchov matek a trubců. Hromadný výběr v chovech se doplňuje prováděním obdobných opatření u včelařů v okrsku o poloměru 5 km a zejména každoročními dodávkami plemenného materiálu do tohoto okrsku.

3.3.2.Individuální výběr
Základním principem plemenářského programu je vytváření a křížení linií uvnitř plemene včely kraňské. Linie se vytvářejí z vynikajících matek zakladatelek, vybraných v síti oblastních, uznaných a rozmnožovacích chovů, případně z importovaného materiálu. Linie se prověřují a udržují pomocí příbuzenské plemenitby. Vzájemně nepříbuzné linie se kombinují.
Přirozeně pářené dcery plemenných matek různých hybridních kombinací se vyhodnocují v relaci s ostatní populací a záznamy se využívají k hodnocení linií případně k návrhu nových matek zakladatelek. Takto prováděný individuální výběr vyžaduje kontrolu páření, v praxi prováděnou inseminací. Uznané, případně další chovy mohou využít inseminační služby. Inseminační službu zajišťují pracoviště VÚVč a ČSV a další pracovníci, které schválí Uznané chovatelské sdružení.
K dosažení cílů individuálního výběru jakožto programu se používají dle podmínek různé metody selekce ( selekce rodin, rodinová selekce, kombinovaná selekce) a plemenitby (příbuzenská, liniová, meziliniová).

4. Plemenářská evidence

4.1. Rodokmenová karta
Základem plemenářské evidence je rodokmenová karta (tj. rodokmen matky) doplněný záznamem o kontrole užitkovosti a dědičnosti. Záznam obsahuje tyto údaje: datum vylíhnutí matky, datum inseminace, začátek kladení, ev. datum expedice. Místo umístění matky a číslo včelstva, kam byla přidána. Dále obsahuje údaje o zhodnocení za 1. 3. užitkový rok: celková užitkovost včelstva v kg a v %, mírnost, sezení, rojivost, celkový rozvoj, stavba, tolerance k nemocem. Údaje o výměně ev. ztrátě matky a údaje o průměrné užitkovosti potomstva (matek-dcer) za 1. užitkový rok.

4.2. Označování matek

Matky šlechtitelských chovů (oblastní, uznané, rozmnožovací) se označují různobarevnými číslovanými značkami přilepenými na hruď matky. Značky se lepí rychleschnoucí barvou, která je shodná s barvou značky. Barva musí být před použitím prověřena, zda neobsahuje pro včely toxické složky (označením několika trubců). Značky se vyrábějí v 5ti barvách, které symbolizují rok vylíhnutí matky (viz. tabulka)

Matky vylíhlé v letech, jejichž letopočet končí	Barva
1 nebo 6	bílá
2 nebo 7	žlutá
3 nebo 8	červená
4 nebo 9	zelená
5 nebo 0	modrá

Matky registrovaných chovů mohou být označeny pouze barvou. U užitkových chovů není značení matek povinné. U matek inseminovaných se zastřihuje jedno z předních křídel o 1/3-1/2 délky.

4.3. Databáze
U jednotlivých stupňů chovů obsahuje databáze tyto údaje:

a)U chovů užitkových: registrační číslo chovatele jméno a příjmení nebo název chovatele datum narození nebo IČO
kontaktní adresu chovatele (trvalý pobyt nebo sídlo) místo trvalého stanoviště (stanovišť) včelstev (č.katastrálního území a adresa)
počet chovaných včelstev

b)U chovů registrovaných: Kromě údajů uvedených ad a) počet odchovaných matek v jednotlivých letech

c)U chovů šlechtitelských (oblastní, uznané, rozmnožovací): Kromě údajů uvedených ad a) a b) úplná evidenční čísla plemenných matek, tj. matek včelstev matečných, která byla použita pro odběr plemeniva k odchovu matek a trubčích která byla použita pro odběr trubců k inseminaci

4.4. Úplná evidenční čísla matek

Úplné evidenční číslo matky se skládá z pěti až šesti písmen a šesti číslic a má tento formát: první dvě až tři písmena označují plemennou příslušnost, např:

CCZ (C Kraňská včela carnica, CZ odchov v České republice)
V případech importu se místo CZ uvádí mezinárodní zkratka státu, odkud byla matka dovezena.
čtvrté až šesté písmeno označuje zkratkou místo chovu matky, např.

DOL oblastní chov Dol
KYV oblastní chov Kývalka
JAB oblastní chov Jabloňany, atd.
První dvě číslice označují rok odchovu matky, poslední čtyřčíslí pořadové číslo matky, pod kterým je zapsána v matrice. (Vynechání písmen v označení matky může vést k duplicitám). Úplné evidenční číslo matky má tento tvar:

číslo matky číslo její matky / číslo matky trubců

Je-li v pozici matky trubců uvedeno F1 následuje číslo báby trubců. V případě přirozeně pářené matky je za lomítkem místo čísla matky zkratka H (hromadný výběr), R (rojová), TV (tichá výměna) nebo N (nouzová). K označení matek mohou oprávnění chovatelé připojovat ještě zkratku VSP, v případě, že jde o matky s původem testovaným na odolnost plodu podle zvláštních metodik.
K povinnému úplnému evidenčnímu číslu matky může každý chovatel připojit slovně obchodní označení chovu (např. Troiseck, Vučko).
Příklady:
CCZ KYV 990082 CCZ KYV 960166 / CCZ DOL 970108
Ins. matka Kraňského plemene odchována v ČR na Kývalce v roce 99, pod pořadovým číslem 82, její matka z Kývalky, ročník 96, číslo 166, trubci pro inseminaci pocházejí od matky odchované na Dole, roč. 97, pořadové číslo 108

CCZ DOL 990297 CCZ DOL 970223 / F 1 / CCZ DOL 960040

Trubci pro inseminaci byli odchováni ve včelstvech přirozeně spářených dcer matky CCZ DOL 960040.

4.5.Rodokmen matek

Úplná evidenční čísla matek slouží k sestavení rodokmenu matky. Záznamy se vedou po tři generace. Dále uvádíme vzor rodokmenu na rodokmenové kartě.

Rodokmen potomstva matky CCZ Dol 950026
CCZ Dol 950026		CCZ Dol 930268 Trubci této matky byli použiti k osemenění matky CCZ Dol 950026
CCZ Dol 920126 z oplozeného vajíčka této matky byla odchována matka CCZ Dol 950026	CCZ Dol 910001 trubci této matky byli použiti k osemenění matky CCZ Dol 920126	CA Lunz 900026 z oploz. vajíčka této matky byla odchována matka CCZ Dol 930268	CA Lunz 880260 trubci této matky byli použiti k osemenění matky CA Lunz 900026

4.6. Evidenční lístek průkaz původu matky

Úplným evidenčním číslem matky se dále prokazuje původ odchovaných matek na evidenčním lístku. Evidenční lístek obsahuje: číslo matriky, barvu a číslo značky matky, název chovu, původ po trubcích, datum vylíhnutí matky, stupeň chovu, datum expedice matky.

Hodnocení doprovodných vlastností včel

Hodnocení	Mírnost	Sezení na plástech	Rojivost	Rozvoj	Stavba
1. 2. 3. 4.	velmi mírné mírné nervózní bodavé	pevně sedí na plodu pohyblivé na plodu přecházejí na med opouštějí plásty	žádný pokus snadno ovladatelné dosud ovladatelné neovladatelné	správný mírně opožděný opožděný velmi opožděný	zvláště vydatná dostatečná slabší nedostatečná